PINK is my happy colour

Tak fajn.. včera večer jsem přišla domů, stáhla jsem fotky, co jsme s Jančou nafotily a já jsem se do toho hrnula, protože přijde konečně můj první outfit článek!! 

Párkrát za rok se mi prostě povede nakoupit si oblečení ve stejné (podobné) barvě. Stane se mi to většinou, když si toho koupím víc (oblečení a doplňků) během kratší doby a aniž bych to plánovala, vždycky nějak „ulítnu“ k jedné barvě. Já si to samozřejmě nejdřív vůbec neuvědomím až do chvíle, kdy mě na to začnou všichni v mém okolí upozorňovat a smát se, že „mám zas novou oblíbenou barvu.“ Došlo to tak daleko, že jsem k outfitu sladila i telefon, obal na něj a nehty. Tak já nevím, co je špatně? Řekněte, že v tom nejsem sama! 😀

Kromě toho jsem ale taky šílený „zmrzloň“ a už týden nosím tuhle zimní bundu, kterou jsem si původně chtěla nechat tak na listopad. A přísahám, že to není proto, že jsem se do ní strašně zamilovala, ale protože mi v ní aspoň není zima! Občas mi v ní je vlastně spíš vedro. Obzvlášť v tomhle počasí, kdy se ráno nabalíte, protože je venku šílená kosa a odpoledne hřeje slunce jako v létě.

Každopádně podzim jsem nikdy neměla moc ráda. Dost mě to štvalo, protože na mě pravidelně na podzim odkudsi přišla depka a nemohla jsem se jí zbavit. No a letos mi došlo, že se prakticky všechny zásadní události mého života udály někdy k podzimu. A že nebyly vždycky úplně příjemný. Vlastně zrovna dneska pořádám sama sobě, ve své hlavě, takovou malou oslavu a můžu i říct, že jsem na sebe pyšná. Když si totiž vzpomenu, kde jsem loni touhle dobou byla a kam jsem se dokázala během roku posunout, tak nemůžu být než šťastná. Protože mám konečně ráda sama sebe. Ale o tom zase někdy jindy..

Mně nestačí než doufat, že ten béžovo-růžovej kožich je tak tlustej, že to pro letošek dokáže odehnat!


Fakt jsem tohle celé napsala včera večer s tím, že si to přečtu ještě jednou, až se vrátím odpoledne z práce a k večeru to hodím online. 🙂 A nevím, jak víc bych ještě zvýraznila tu větu těsně nad čarou, tu jsem napsala včera večer!

Znáte takový to trapný klišé, že se vždycky všechno ve vašem životě změní během chviličky? Ono to asi zas tak trapný není a klišé už vůbec ne!

Asi bude pravda to, že karmu jen tak nenapravíte. A když už konečně začnete mít pocit, že se vám to po dlouhý době povedlo, přijde něco, co vás přesvědčí o opaku. Stalo se vám to někdy? Že jste ze sebe začali mít fakt dobrej pocit a začali jste na sebe být pyšný, protože se vám povedlo se vyhrabat z něčeho, co vás dlouho nemohlo opustit?

Žiju v bludným kruhu a jakkoliv se snažím se z něj vyhrabat, tak se to prostě nedaří. Asi se nedokážu odpoutat od minulosti? Už delší dobu se kolem mě točí osoby, které se mnou vlastně ani nemají tak moc společného. Je to tak, že je dlouho klid a pak se zase objeví z úplně jiné strany. Což je vlastně horší, protože to ani ve snu nečekáte. A že já mám občas šílený sny! A buďto to jsou lidi, kteří vlastně prakticky za nic nemůžou, to jenom vy s nimi máte z nějakého důvodu problém, ale za nic je neviníte, a nebo pak, na druhé straně, takoví ti, kterým jste jednou věřili, zradili vás a bez sebemenšího důvodu vám budou ubližovat asi navždycky. Byla doba, kdy jsem si myslela, že jsem se od těhle lidí jednou provždy odpoutala, ale oni se vám do života zase vrátí jenom díky úplně jiné osobě. Já si tak říkám, jestli tohle má nějaké řešení. Vážně musíme zrušit veškeré vazby z naší minulosti, abychom se dostali k něčemu novému a byli schopni se od toho odpoutat napořád?

Každému z nás jsou vlastní různé reakce na různé situace. Většinou jsem ten typ člověka, co spíš vybouchne nebo o problému začne mluvit, dneska ale jenom mlčím. Mám totiž pocit, že to všechno už nemůžu ani nijak okomentovat, protože je to na skrz „prožraný“. A o to hůř, když jste si něčím na sto procent jisti, ale potom to slyšíte nahlas a vezme vás to ještě víc.

Dnes se mi akorát potvrdilo, že na co myslíme, se děje. Jednou prohlásím, že podzim je pro mě zakletým obdobím a druhý den se tak stane. A taky se mi potvrzuje, že všechno, VŠECHNO, v našem životě je stejně jenom v hlavě a otázkou zůstává, jak s tou hlavou naložíme.

Nakonec stejně dodávám slíbený outfit. Je moc růžový a moc pozitivní, tak já jdu pracovat na tom, aby ke mně dobře ladil.

N.

 

Bunda – ZARA, Sukně – STRADIVARIUS, Boty – MISS SELFRIDGE, Kabelka – ZARA, Čelenka – H&M

Be the first to comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *