První měsíc v Haagu

Sedím v kavárně/baru s obrovskými okny a výhledem do rušné holandské ulice, popíjím kafe a k tomu tu hraje playlist s akustickými covery nejrůznějších písniček. Nemůže mi být líp. A ještě k tomu jsem dnes zjistila, že tu mám práci. Jupí!

Přemýšlím, kde bych měla začít. Měla jsem v plánu s příjezdem do Holandska zase psát, ale nějak mi trvá se do toho zase dostat. Proto jsem se rozhodla zatím sepsat takové ty prvotní pocity a jak jsem se sem vlastně dostala.

Jsem vděčná za tu možnost a taky sama sobě za to, že jsem se konečně odhodlala něco takového udělat. Od malička jsem žila v představě, že jakmile vychodím střední školu, ne-li dřív, odjedu na kraj světa, co nejdál od ČR, a budu tam žít ten svůj vysněný život. Ale jak všichni víme, plány se mění a sny s nimi. A ono je to vlastně dobře, protože se to nestalo a já jsem jedním z těch (možná naivních) lidí, kteří věří, že se stane, co se stát má. A i když v tu chvíli zrovna nejsme spokojení s tím, jak to dopadlo, po delší době jsme za to vděční. A já fakt jsem. Díky všem divným okolnostem, které doprovázejí můj život snad každý den, teď strávím následujících 6 měsíců v Holandsku, v Haagu. 

A proč vlastně právě Haag? Pravdou je, že jsem teď měla popíjet kafe spíš v nějaké kavárně v Bilbau a za chvíli běžet na hodinu do Baskické univerzity, ale po prázdninovém pobytu ve Španělsku jsem si řekla, že potřebuju prostě jinam. Mám ráda španělskou kulturu, místní lidi a ten jejich bezstarostný život, ale zjistila jsem, že to není nic pro můj životní styl. Já vlastně miluju život ve stresu, ačkoliv si na to často stěžuju. Vyhovuje mi běhání ze školy do práce, z práce do fitka a z fitka ke společenskému životu. Určitě je super mít čas na sebe a občas si trochu odpočinout, ale potřebuju ruch, který dává mému životu smysl.

Abych se vrátila zpátky k samotnému rozhodnutí. Po zahájení zimního semestru jsem si zažádala o změnu pobytu a oni mi ji naštěstí vážně povolili. Bylo mi nabídnuto několik zemí, ze kterých si ještě můžu vybrat. Mezi nimi, co si vzpomínám, Švédsko, Belgie, Holandsko, Estonsko a myslím, že ještě jedna východní země. No, země na východ od ČR jsem okamžitě vyškrtla (asi z nějaké vnitřní zaujatosti) a přemýšlela, co ze zbytku vybrat. Po delším rozhodování jsem nakonec zvolila Holandsko. Přesněji tedy Haag, kde má moje škola partnerskou univerzitu. Říkala jsem si, že v Amsterdamu se mi tenkrát líbilo, tak proč to nezkusit. Bude to super!

A ono zatím vážně je. Neříkám, že bylo úplně jednoduché opustit svůj život v Praze, který šíleně miluju a tady si to uvědomuji o to víc, rodinu a kamarády, ale na druhou stranu, když odjíždíte s tím, že je to „na chvíli“, je to jednodušší. Odjet na rok, dva nebo dokonce na neurčito musí být několikrát horší, pokud máte od koho (čeho) odjíždět. Co bude za 6 měsíců můžu stejně jenom hádat, ale já věřím tomu, že mi to v určitém smyslu otevře nové dveře.

Jsem tu zatím vážně spokojená a jestli mě sledujete na instagramu, tak jste si toho mohli všimnout (i když vás moje příspěvky možná už vytáčí, stejně jako kamaráda, který mě na to upozornil). Vlastně jsem nečekala, že se mi tu bude až tak líbit. Jsem typ člověka, co si potrpí na slunečné počasí (a jsem tak nejspokojenější) a odjet do země, kde prší 360 dní v roce není asi úplně nejchytřejší. Na druhou stranu jsem tu měsíc a za tu dobu pršelo maximálně 10 dní. Nevím čím to je, místní to taky nechápou. Vypadá to, že se mě Haag snaží nezklamat.

Co jsem za měsíc v Holandsku (Haagu) stihla poznat?

  • Máme úžasnou školu! Jsem z ní naprosto unešená, je obrovská (přesněji má asi 30 tis. studentů), moderní a najdete tam asi všechno, na co pomyslíte. Kavárny, jídelna (s vysokoškolskou jídelnou u nás to prosím nemá nic společného), knihovna, posilovna, tělocvična, laboratoře a desítky oddychových míst, kde se můžete v klidu učit nebo pracovat. (O škole a školském systému bych se chtěla víc rozepsat v samostatném článku).
  • Všude jsou milí lidé. Neříkám, že jsem nepotkala pár nabubřenců, ale ve většině případů se na vás směje paní v supermarketu a ještě vám popřeje krásný den a pomůže vám naskládat nákup do tašky. Na ulici se lidi prostě jen tak usmívají a v kavárně se vás ptají, jaký máte den. Co víc dodat?
  • Když jsme u kaváren. Ke každému kafi nebo čaji tady dostanete dortíček nebo něco sladkého. A to chci zavést i v Čechách! 
  • Každý má kolo a jezdí na něm, ať je počasí jakékoliv. Může pršet, sněžit, padat kroupy nebo může být vichřice (která tu byla týden před mým příjezdem a lidi tady lítali po ulicích) a pravý Holanďan stejně pojede do práce na kole. Na 16 milionů obyvatel Holandska připadá 19 milionů kol. V matice dobrá nejsem, ale myslím, že tahle čísla mluví sama za sebe.
  • Ne, že by tu vůbec nejezdila auta, ale spousta jich je elektrických. Holanďani si hodně hrají na „sustainable“ (to, že tu skoro netřídí plast od papíru asi nevadí), a proto tu každý den potkáte desítky Tesel, elektrických BMW nebo Volkswagenů. 
  • Útulnost je klíč. Ke všemu! A především ke spokojenému životu. Nedávno jsem četla knížku Hygge, která se tímhle životním stylem zabývá. Originálně pochází z Dánska, ale Holanďani jsou v tom přeborníci taky. Dokonce pro to mají vlastní slovo – Gezellig. Tak si tak říkám, jestli jsem se neměla narodit tady. Od malička si ze mě dělají rodiče a kamarádi srandu, protože miluji útulná místa. V pokoji mám 10 malých lampiček, ale lustr zapnu tak 2x do roka. A tady to je takhle všude. Bary, kavárny i byty místních. A jestli se divíte, jak vím, jak to vypadá u místních doma..
  • …jestli je na světě země s nejmenším prodejem žaluzií a záclon na světe, je to pravděpodobně Holandsko. Místním nedělá žádný problém, že na ně kolemjdoucí vidí při sledování televize v trenkách nebo vaření večeře. Považuje se to tady za naprosto normální, takže občas se při pohledu do okna nestačíte divit. 
  • A jelikož jsem typický kavárenský povaleč a miluju objevování takových míst, odjížděla jsem s tím, že mi budou chybět moje oblíbené kavárny v Praze. To jsem ale ještě netušila, že tady je taková na každém rohu a nevíte, kam zapadnout dřív. 
  • Haag má nádhernou pláž s promenádou a ruským kolem na konci terasy na moři. O slunečném víkendu se celé město sbalí a vyrazí právě tam, kde sledují nádherný západ slunce s kávou nebo drinkem v ruce. A to já jako sunsetlover nejvyššího kalibru prostě můžu. 

 

Mějte se krásně a těším se u dalšího článku.

N.

This Article Has 1 Comment
  1. Nataly napsal:

    Haag vyzerá skvelo! V lete to bude jedna z mojich zastávok na výlete po Holandsku a veľmi sa teším.
    Super článok, obdivujem ľudí čo takto odídu študovať do zahraničia mňa aj keď to veľmi láka, tak som na to odhodlanie nenabrala. A veľmi sa mi taktiež páčili tie poznatky, ktoré si zhrnula, tým mi začína byť Holandsko ešte viac sympatickejšie:)!

    THE NOELA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *